Půjčku-Online.cz — logo

Online půjčka pro OSVČ versus zaměstnance: rozdíly v posouzení

Praktický rozdíl mezi posouzením úvěruschopnosti zaměstnance a OSVČ při žádosti o online spotřebitelský úvěr. Co poskytovatel požaduje od každé skupiny, proč je u OSVČ proces typicky náročnější, co reálně rozhoduje o schválení a jak si jako OSVČ připravit podklady, aby žádost prošla bez zbytečných odmítnutí.

Stručně

Zákonné posouzení úvěruschopnosti podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. platí pro každého žadatele stejně, ale forma podkladů a způsob ověření se u zaměstnance a OSVČ liší. Zaměstnanec typicky doloží příjem výplatní páskou za poslední tři měsíce, případně potvrzením od zaměstnavatele nebo přístupem do internetového bankovnictví (PSD2). OSVČ typicky doloží daňovým přiznáním za poslední jeden nebo dva roky, často doplněným o výpisy z účtu z aktuálního období. Proces u OSVČ bývá náročnější — poskytovatel hodnotí trend, sezónnost a stabilitu, ne jen aktuální měsíc, a vyžaduje delší historii podnikání (typicky minimálně jedno uzavřené daňové přiznání). Heuristika DTI je u OSVČ přísnější (komfort 25 %, strop 35 %) z důvodu sezónních výkyvů a daňové zálohy. Pokud máte oba zdroje příjmu souběžně (zaměstnání plus OSVČ), doložte oba — poskytovatel typicky započte zaměstnanecký příjem ve 100 % výši a OSVČ příjem se sníženým koeficientem.

Pro koho je tato stránka

Pro OSVČ, který stojí před žádostí o online spotřebitelský úvěr a chce vědět, jaké podklady si připravit a co poskytovatel hodnotí jinak než u zaměstnance. Pro zaměstnance, který souběžně podniká nebo má vedlejší příjem, a chce vědět, jak oba zdroje doložit. A pro každého, kdo zvažuje přechod ze zaměstnání na OSVČ a chce vědět, jaký dopad to bude mít na přístup k úvěrům v budoucnu.

Stránka nedoporučuje konkrétní poskytovatele ani konkrétní produkty. Cílem je dát rozhodovací a přípravný rámec, který funguje napříč poskytovateli. Praktickou stránku doložení příjmu rozebírá detailně stránka doložení příjmu online; tato stránka se soustředí na rozdíly mezi oběma skupinami žadatelů.

Co je pro obě skupiny stejné

Zákonné posouzení úvěruschopnosti je povinné pro každého žadatele o spotřebitelský úvěr. Poskytovatel musí podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ověřit, že žadatel je schopen úvěr splácet. K tomu musí znát příjem, výdaje, stávající závazky a historii v registrech úvěruschopnosti (BRKI, NRKI, SOLUS). Pokud poskytovatel posouzení neudělá nebo ho udělá nedostatečně, nesplnil zákonnou povinnost — a v případě sporu s žadatelem se to projeví v jeho neprospěch.

Pro vás jako žadatele to znamená, že u zaměstnance i u OSVČ poskytovatel požaduje:

  • Identifikační údaje — jméno, datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu.
  • Doložení příjmu — forma se liší (viz dále), ale doložení je u obou skupin povinné.
  • Souhlas s nahlédnutím do registrů — bez tohoto souhlasu žádost nepokračuje.
  • Údaje o stávajících závazcích — úvěry, kreditní karty, leasing, alimentační povinnosti.
  • Informace o měsíčních fixních výdajích — nájem nebo splátka hypotéky, energie, případně další.
  • Účel úvěru — v podobě obecné kategorie (rekonstrukce, vybavení, konsolidace, jiný účel).

To, co se mezi skupinami liší, je především forma doložení příjmu a způsob jeho hodnocení.

Zaměstnanec — typický postup doložení

Zaměstnanec doloží příjem několika cestami, často kombinací více z nich:

  • Výplatní páska za poslední tři měsíce — standardní cesta. Z pásky poskytovatel vidí hrubý a čistý příjem, srážky, čistou částku k výplatě. Pokud jste u poskytovatele klient (běžný účet), výplaty na účtu mohou sloužit jako doplňkové ověření.
  • Potvrzení o příjmu od zaměstnavatele — formulář, který vyplní mzdová účtárna. Obsahuje typ pracovního poměru (typicky pracovní smlouva na dobu neurčitou má vyšší váhu než smlouva na dobu určitou), dobu trvání pracovního poměru a průměrný čistý příjem za poslední období. Tento formulář vyžadují některé banky pro vyšší úvěry.
  • Přístup do internetového bankovnictví přes PSD2 — moderní cesta. Vy jako žadatel udělíte poskytovateli časově omezený souhlas k nahlédnutí do výpisů, poskytovatel automaticky ověří příchozí výplaty a fixní platby. Detail postupu řeší stránka jak probíhá online ověření.

Pro zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou je posouzení typicky jednodušší a rychlejší — příjem je stabilní, dobu trvání pracovního poměru lze ověřit. Pro zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou nebo na zkušební dobu bývá hodnocení opatrnější — poskytovatel může požadovat delší historii nebo doložit, že po vypršení smlouvy je předpoklad jejího prodloužení.

OSVČ — typický postup doložení

OSVČ doloží příjem typicky kombinací:

  • Daňové přiznání za poslední jeden nebo dva uzavřené roky — zásadní podklad. Z přiznání poskytovatel vidí daňový čistý příjem (po odečtu paušálních nebo skutečných výdajů). Banky typicky vyžadují minimálně jedno uzavřené přiznání, některé pro vyšší úvěry dvě.
  • Výpisy z podnikatelského účtu za aktuální období — typicky šest až dvanáct měsíců. Výpisy slouží k ověření trendu a aktuální výkonnosti, která ještě není v daňovém přiznání.
  • Potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu a sociální správě — některé banky pro vyšší úvěry vyžadují aktuální potvrzení. Vyřízení trvá několik dní.
  • Účetní výkazy — u OSVČ vedoucích podvojné účetnictví. Většina malých OSVČ vede daňovou evidenci a vystačí s daňovým přiznáním a výpisy.
  • Smlouvy s opakujícími se klienty nebo doklady o trvalých zakázkách — doplňkový podklad pro doložení stabilního příjmu, zejména pokud daňové přiznání ukazuje výraznější výkyv.

Hodnocení OSVČ je typicky náročnější — poskytovatel se dívá na trend (rostoucí, stabilní, klesající), na sezónnost (typická letní jamka nebo zimní jamka u některých profesí) a na kombinaci daňového základu s reálným cash flow z výpisů. Posouzení trvá typicky déle než u zaměstnance a může vyžadovat doplňkové dotazy.

Krátká historie podnikání — co dělat

OSVČ s krátkou historií podnikání (do jednoho uzavřeného daňového roku) má u většiny poskytovatelů přístup omezený. Důvod je věcný — bez minimálně jednoho ročního přiznání banka nemá z čeho posoudit roční výkonnost, sezónnost ani trend. Co dělat?

  • Vyčkat na první uzavřené daňové přiznání. Pokud podnikáte od poloviny roku, první přiznání podáváte v dubnu příštího roku a od května máte k dispozici základní podklad. Pokud úvěr není akutní, tento odklad je nejjednodušší cesta.
  • Doplnit podklady o výpisy z účtu, smlouvy s klienty a faktury. Některé banky a většina nebankovních poskytovatelů akceptuje výpisy z podnikatelského účtu za posledních šest měsíců jako doplněk nebo náhradu daňového přiznání. Příjem se hodnotí konzervativněji (typicky se sníženým koeficientem).
  • Využít zaměstnaneckou minulost. Pokud jste do nedávna byli zaměstnanec a teprve nedávno přešli na OSVČ, doložte i poslední zaměstnaneckou výplatní pásku — některé banky započítávají kontinuitu pracovní historie i přes změnu typu příjmu.
  • Zvážit menší úvěr u nebankovního poskytovatele. Někteří nebankovní poskytovatelé mají méně přísné požadavky na historii, ale ceny bývají vyšší. Detail řeší stránka bankovní nebo nebankovní online půjčka.
  • Připravit ručitele nebo spoludlužníka. Pokud máte v rodině nebo blízkém okolí někoho, kdo má stabilní zaměstnanecký příjem a souhlasí s ručením, žádost s ručitelem může projít. Vždy s vědomím, že ručitel přebírá závazek se vší vážností — viz stránka ručení a spoludlužník.

DTI pro OSVČ — přísnější hranice

Standardní heuristika DTI (poměr splátek k čistému měsíčnímu příjmu) říká, že komfortní hranice je 30 % a strop 40 %. Pro OSVČ má smysl tyto hranice zpřísnit na 25 % komfort a 35 % strop, a to ze tří důvodů.

Za prvé příjem OSVČ je typicky méně stabilní než zaměstnanecký — jednotlivé měsíce kolísají podle objednávek, sezónnosti, splatnosti faktur. Spočítaná „průměrná měsíční částka" je matematicky správná, ale v některém měsíci může reálná částka klesnout na polovinu. Splátka úvěru musí být zvládnutelná i v tom slabším měsíci.

Za druhé OSVČ platí daň a sociální zálohy zpětně — typicky čtvrtletně nebo ročně. Z měsíčního cash flow to nejde vidět, ale v dubnu (daň) a každé tři měsíce (sociální záloha) odchází významnější částka, která rozpočet napíná. Splátka úvěru přidaná do tohoto rytmu může v měsíci splatnosti zálohy způsobit problém. Pro DTI je rozumné si měsíční zálohu odečíst zvlášť a pracovat s čistým „spotřebitelským" cash flow.

Za třetí OSVČ často nemá nárok na nemocenskou ani na podporu v nezaměstnanosti tak jako zaměstnanec. Pokud onemocníte na delší dobu nebo přijde výpadek zakázek, příjem se může výrazně snížit nebo úplně přerušit. Splátka úvěru přitom běží dál. Konzervativnější DTI je v této situaci pojistka.

Detail výpočtu DTI najdete na stránce jak spočítat, jestli na splátku máte. Pro OSVČ doporučujeme do součtu splátek zahrnout i průměrnou měsíční částku daňové a sociální zálohy, abyste pracovali s reálným disponibilním cash flow.

Co dělat, když vás zamítnou

Zamítnutí žádosti o spotřebitelský úvěr má vždy konkrétní důvod — vysoký poměr splátek k příjmu, záznamy v registrech, nedostatečně doložený příjem, krátká úvěrová historie, krátká historie podnikání. Druhá žádost u jiného poskytovatele hned po zamítnutí typicky vede k podobnému výsledku, navíc do registrů zapíše další dotaz. Konstruktivnější je projít důvod zamítnutí, odstranit příčinu (například doplnit chybějící podklady, zlepšit DTI splacením menšího úvěru, vyčkat na další uzavřené daňové přiznání) a teprve poté žádat znovu. Detail postupu řeší stránka co dělat, když mě zamítnou.

Časté otázky OSVČ a zaměstnanců o online půjčce

Jsem OSVČ první rok, mám šanci na online úvěr?

Záleží na poskytovateli. Většina bank vyžaduje pro standardní spotřebitelský úvěr OSVČ minimálně jedno uzavřené daňové přiznání (typicky podávané v dubnu za předchozí rok). Pokud podnikáte první rok a daňové přiznání ještě nepodali, dotaz na úvěr u banky bývá obtížný — banka nemá z čeho posoudit roční příjem. Některé nebankovní poskytovatele mají méně přísné požadavky a akceptují výpisy z účtu za posledních šest měsíců. Pokud jste OSVČ první rok a úvěr reálně potřebujete, projděte tři kroky. Za prvé spočítejte si DTI s realistickým očekáváním ročního příjmu (ne jen nejlepší měsíc). Za druhé připravte podklady — výpisy z účtu za celé období podnikání, případně faktury a smlouvy s opakujícími se klienty. Za třetí počítejte s tím, že úvěr může být dražší nebo s nižší schválenou částkou kvůli krátké historii. Alternativa: pokud máte stabilní příjem ze zaměstnání souběžně s OSVČ, primárním podkladem může být zaměstnanecký příjem a OSVČ pomocná aktivita.

Mám silný letošní rok, ale loňské daňové přiznání bylo slabé. Jak na to?

Většina poskytovatelů hodnotí trend a aktuální stav, ne jen archivní číslo. Pokud loňské přiznání bylo slabé, ale letošek běží výrazně lépe, doplňte k daňovému přiznání výpisy z účtu za aktuální rok a stručný komentář, který trend vysvětluje (nové smlouvy, expanze, nový sortiment, ukončení nerentabilní činnosti). Některé banky umožňují doložit aktuální rok i průběžným výkazem (přehled příjmů a výdajů za posledních šest až dvanáct měsíců potvrzený účetní nebo daňovým poradcem). Naopak pokud trend ukazuje opačně — loňsky silný rok, letošek slabý — ujistěte se, že úvěr je rozumný i při aktuálním nižším příjmu, ne při loňském silnějším. Heuristika DTI by měla počítat s aktuálním realistickým příjmem, ne s loňským historickým.

Mám dva zdroje příjmu — zaměstnání plus OSVČ. Co doložit?

Doložte oba zdroje. Zaměstnanecký příjem typicky výplatní páskou za tři měsíce nebo potvrzením od zaměstnavatele. OSVČ příjem daňovým přiznáním za poslední rok plus výpisy z účtu z aktuálního období. Poskytovatel obvykle započte oba zdroje, ale s různou váhou — zaměstnanecký příjem typicky 100 % (stabilní), OSVČ příjem 50 až 80 % průměrného měsíčního čistého výnosu (s ohledem na výkyvy). To znamená, že pokud máte čistý zaměstnanecký příjem 30 000 Kč a čistý OSVČ příjem 20 000 Kč, poskytovatel může počítat se započteným příjmem 30 000 + 14 000 = 44 000 Kč (s 70% koeficientem pro OSVČ část). Konkrétní koeficient se liší poskytovatel od poskytovatele, ale princip je obvykle podobný. Pro vás je důležité, že kombinace dvou zdrojů typicky otevírá lepší podmínky než kterýkoliv zdroj sám o sobě.

Daňové přiznání mi snižuje příjem na minimum kvůli paušálním výdajům. Půjčku to omezí?

Ano, výrazně. Paušální výdaje (60 % nebo 80 % podle profese) sníží daňový základ na zlomek hrubého obratu, což je daňově výhodné, ale pro účely posouzení úvěruschopnosti se to projeví — poskytovatel z daňového přiznání vidí nízký „daňový" čistý příjem, i když reálný cash flow může být vyšší. Pro vás to znamená dvě věci. Za prvé pokud plánujete v dohledné budoucnosti žádat o úvěr nebo hypotéku, zvažte před koncem zdaňovacího roku s daňovým poradcem alternativní výpočet — některé profese mohou volit mezi paušálními a skutečnými výdaji, a skutečné výdaje (s vyššími daňovými povinnostmi) mohou vést k vyššímu daňovému čistému příjmu, který banka uvidí. Za druhé pro doložení reálné finanční situace má smysl doplnit k daňovému přiznání výpisy z účtu — některé banky umějí započítat reálný cash flow nad rámec daňového základu, pokud je doložen výpisy. Detailní rozbor řeší stránka doložení příjmu online.

Související články

Zdroje

TOPlist